obrázek animace obrázek animace obrázek animace obrázek animace obrázek animace obrázek animace obrázek animace obrázek animace obrázek animace obrázek animace obrázek animace obrázek animace obrázek animace obrázek animace obrázek animace obrázek animace obrázek animace

Zajímavosti v nejbližším okolí  

V okolí obce Žihobce se nachází celá řada pamětihodností, které souvisí s historií rodu Lamberků, který zde dlouhou dobu vládl. Bohužel velká část z nich není veřejnosti přístupná, přesto zájemcům o historii rodu doporučujeme i tyto památky navštívit a prohlédnout si je alespoň zvenku. Jistě oceníte i krásy okolní krajiny, ve které se památky nacházejí.

Kaple sv. Erazima v Nezamyslicích

Kaple sv. Erazima, foto Jan Kavale Vzdálenost od Žihobec 10 km. 

Západně od kostela, vně hřbitova, stojí kaple sv. Erazima, založená už v první polovině 17. století. Lamberkové, kteří v roce 1707 koupili rábské a žichovické panství, k němuž patřily i Nezamyslice, dali kapli v roce 1860 opravit a zřídili v ní rodinnou hrobku. Protože se tehdy také rušil hřbitov v Salzburku, kde byli pochováni jejich předkové, dali sem převézt náhrobní desky svých předků. Tak vznikla v kapli jedinečná sbírka vynikajících náhrobních desek Lamberků, většinou ze 16. století.

Kaple sv. Erazima, foto Jan Kavale
Interiér kaple je zajímavý i svým novogotickým zařízením – řezbami sochaře Jana Rinta, které bohužel v nedávné době poničily ruce vandalů a zlodějů. Řezbář Jan Rint, narozený 1814 v Kuksu, působil dlouhou dobu v hornorakouské metropoli - Linci, kde si jeho umění dobře povšiml malíř a šumavský spisovatel Adalbert Stifter. Jako přední představitel tehdejší ústřední komise pro udržování uměleckých památek zapůsobil Stifter k tomu, aby talentovaný Rint byl pověřen restaurováním vzácného pozdně gotického oltáře v hornorakouském Kefermarktu. 

náhrobky Lambergů, foto Jan Kavale V roce 1859 Stifter doporučil Rinta svému příteli, knížeti Lamberkovi, který si pak u sochaře objednal řezby pro svůj rodový pantheon v Nezamyslicích. Jednalo se o ucelený soubor - oltář, emporu, lavice a nástěnné ozdoby. Uvádí se, že návrh oltáře zhotovil vynikající rakouský architekt 19. století Heinrich Ferstel, projektant vídeňského votivního chrámu a univerzity. Kresby k nástěnným ozdobám jsou prací řezbářova syna Josefa Rinta.
Kaple je přístupná veřejnosti pouze při některých významných akcích, které se konají v Nezamyslicích. 

Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Nezamyslicích

Sklípková klenba lodi, foto Jan Kavale Vzdálenost od Žihobec 10 km.

Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Nezamyslicích vznikl již ve třetí čtvrtině 13. století. Z původní stavby se dochovala pouze dolní část hranolové věže, loď je gotická. Kolem roku 1380 byl kostel rozšířen o nové kněžiště s příčnou lodí a pěknými plaménkovými kružbami v oknech. Návštěvníka však nejvíce zaujme vzácná sklípková klenba lodi sklenutá počátkem 16. století údajně ještě za Půty Švihovského z Rýzmberka.

Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Nezamyslicích, foto Jan Kavale
Nezamyslice bývaly, zejména v 17. století, místem velkých mariánských poutí. Místní mariánský zázrak vysvětluje velké Ex voto malované na dřevěné desce, které líčí zázračné zachránění Markytánky za třicetileté války.
Kostel je přístupný pouze v době bohoslužeb. 

Zámecký komplex Žichovice

Zámek Žichovice, foto Jan Kavale Vzdálenost od Žihobec 6,8 km.

Zámek byl postaven roku 1603 nedaleko tvrze, která tu vznikla ve 2. polovině 16.století za Jana Kavky z Říčan (+ 1577). Zámek byl stavěn za Jana Libštejnského z Kolovrat. Z roku 1680 pochází raně barokní zámecká kaple. Komplex jednopatrových a dvoupatrových budov s hranolovou věží byl upravován v 1.polovině 18.století. Na zámecký komplex na jižní straně navazovaly hospodářské budovy, na severní straně areál doplňoval zámecký park a zahrady. Ještě v 17.století se zámek stal hospodářským a správním centrem okolního panství, kterému se od té doby říkalo „panství žichovické".

Bílý sál v zámku v Žichovicích, foto Jan Kavale Na schodišti se do dnešních dnů dochoval mramorový reliéf Kalvárie, gotický, z 15.století, který pochází údajně z hradu Rabí. V zámecké kapli dřív visely čtyři gotické deskové obrazy z doby kolem 1500 s vyobrazením svatých pannen - sv. Apoleny, Otýlie, Kateřiny, Barbory, Markéty, Uršuly, Agáty a Anežky. I tyto vzácné obrazy by mohly pocházet z blízkého hradu Rabí, v současné době jsou vystaveny v Alšově jihočeské galerii v Hluboké nad Vltavou. 

galerie Žichovice Část zámku je od léta 2013 přístupná turistům. Byla zde otevřena Galerie na zámku v Žichovicích. Vernisáží v pondělí 5.8.2013 byla otevřena výstava Malíři inspirovaní Žichovicemi a Žichovická škola muškaření. 

Otevírací doba galerie do konce srpna 2013:
ÚT až SO -  od 9:00 do 12:00 a od 13:00 do 16:00
NE - od 9:00 do 12:00 a od 13:00 do 14:00 

Kostel Narození Panny Marie ve Strašíně

Kostel Narození Panny Marie ve Strašíně, foto Jan Kavale Vzdálenost od Žihobec 5,5 km. 

Vznik původní kostelní stavby je kladen do první poloviny 13. století. První písemnou zprávu o kostele i obci zaznamenává listina z r. 1254. Výhodná výšinná poloha uzavřeného areálu kostela s jedinou přístupovou cestou od východu naznačuje původní fortifikační význam tohoto komplexu. Pravděpodobně tu v nejstarších dobách mohl existovat opevněný kostel se strážní funkcí. 

údajné místo zjevení Panny Marie, foto Jan Kavale
Někdy kolem roku 1578 se jako farář ve Strašíně objevuje kněz Martin Rezek Strakonický. Podle Balbína i Albrechta Chanovského požíval tento muž v tehdejším Prácheňském kraji pověst světce a proroka. S Martinem Rezkem se někdy spojuje legenda o strašínském zázraku. Podle ní se Martin horlivě modlil k Panně Marii a přál si ji spatřit na vlastní oči. Toto přání se mu vyplnilo a uviděl tak sedící Pannu Marii s Ježíškem v náručí. Matka Boží na místě svého zjevení vytlačila v kameni důlek. Voda, která se v něm vždy drží, je prý léčivá, především na oční choroby.

Tradice poutního místa očividně sílila v barokní době zejména za faráře Tomáše Františka Vaňka v letech 1736 – 1739, kdy byl kostel přestavěn do dnešní podoby a svatyně získala dodnes dochovaný hlavní portálový oltář s rozměrnými plastikami Nejsvětější Trojice, andělů a světců.
Kostel je přístupný pouze v době bohoslužeb.

Lovecký zámeček Zaluží

Lovecký zámeček Zaluží, foto Jan Kavale Vzdálenost od Žihobec 6,9 km

Lovecký zámeček Záluží u Pohorska, stojící na samém kraji rozsáhlých lesních ploch vrchu Ždánova, byl vystavěn v novogotickém slohu a sloužil zároveň jako myslivna. V době knížete Gustava Jáchyma Lamberka, který byl vášnivým lovcem, sloužil na hájence mimo jiné i polesný František Hermann. Mezi Ždánovem a Královským kamenem zastřelil mladý Lamberk za dramatických událostí medvěda. Na počest této události postavil revírník Josef Duben v roce 1836 kapli sv. Jana.
Dnes je v zámečku ubytovací zařízení.




Hrad Rabí

Rabí, foto Jan Kavale Vzdálenost od Žihobec 9 km

I hrad Rabí, který patří mezi nejznámější kulturní památky v Čechách, patřil k majetku Lambergů. Hrad je veřejnosti přístupný. Více informací na oficiálních stránkách hradu. Otevřeno denně mimo pondělí.  

Původní stavbu na počátku 14. století tvořila velká obytná věž, vybavená zároveň obrannými funkcemi, dále drobná hospodářská stavení a další věžovitá stavba obsahující bránu. Největších úprav se Rábí dočkalo za Půty Švihovského, který hrad zdědil roku 1480. Kolem celého rozsáhlého komplexu bylo postupně budováno dokonalé mohutné opevnění s baštami a věžemi. V důsledku finančního úpadku Švihovských z Rýzmberka ve 30. letech 16. století zůstal hradební okruh Rábí nedokončen. Přesto představuje jeden z nejvyspělejších pozdně gotických obranných systémů nejen u nás, ale i v celé střední Evropě.
Půta se jako nejvyšší zemský sudí živě účastnil politického života a učinil Rabí často místem různých jednání a porad. Povýšil také podhradí na městečko. Po jeho smrti se však panství začalo rozpadávat. Majitelé se střídali a hrad pustnul. Vypleněn byl znovu za třicetileté války.
Když pak roku 1708 koupil Rábí kníže Jan Filip Lamberk, byl téměř pustý hrad připojen k panství Žichovice. Obyvatelé z okolí rozebírali kámen z hradních objektů na stavby svých domků a k nim se připojili i hledači pokladů, kteří hradní zdivo soustavně narušovali. Za symbolickou jednu korunu hrad Rabí získal Spolek pro zachování uměleckých, historických a přírodních památek v roce 1920 od tehdejšího majitele panství Heinricha Lamberka.

Strašínská jeskyně

Strašínská jeskyně, foto: http://www.kudyznudy.cz/Aktivity-a-akce/Aktivity/Strasinska-jeskyne.aspx Vzdálenost od Žihobec 5,5 km

Strašínská jeskyně s jezírkem a pozoruhodnými mísovitými a hrncovitými prohlubněmi ve stropu je jediná větší krasová jeskyně v systému Sušicko-Strakonických vápenců.
Vstupní otvor jeskyně je 6 m široký a 1,6 m vysoký a ústí do hlavní prostory jeskyně, síně 23 m dlouhé, 12 m široké a nejvíce 3 m vysoké. Síň se pod úhlem asi 30 ° svažuje k severu, kde je v nejhlubším místě podzemní jezírko. Hadina vody v jezírku kolísá v závislosti na výši srážek. Původ vody v jeskyni zůstává dodnes záhadou, dosavadní pokusy zjistit, odkud přitéká, skončily nezdarem.
Pozoruhodností jeskyně jsou velmi dobře vyvinuté mísovité a hrncovité prohlubně ve stropu. Tyto tvary jsou ukázkou koroze způsobené kondenzovanou vodou a k jejich vývoji v určité míře dochází i v současné době. Jestliže hladina jezírka stoupne a voda zatopí spodní části jeskyně, v prohlubních se uzavřou vzduchové kapsy, odpařovaná voda se sráží na stěnách prohlubní, koroduje je, a celý útvar se tak prohlubuje.

Pro sezonu 2013 jeskyně uzavřena. Další prohlídky můžete očekávat v létě 2014.

Bukovník

Bukovník Vzdálenost od Žihobec 3 km.

Za obcí (při příjezdu od Žihobec) po levé straně míjíme nový hřbitov, který byl založen v roce 1961, a po pravé straně sýpku. Místo, kde dnes stojí sýpka, bylo místem prapůvodního hřbitova nazývaného Krchůvek. Po původních pamětních dřevěných křížích dnes zde stojí tři železné kříže, zasazené v oblých kamenech. Kameny jsou podle pověsti už z období předkřesťanského. Podle pověsti se zde sloužily polní mše podobojí, což by svědčilo o přítomnosti husitů. Z tohoto hřbitova byly později pozůstatky zemřelých přeneseny do hřbitova u kostela.

Bukovník leží pod vrchem Blažnovem. Má se za to, že byla založena příslušníky slovanského kmene Zličanů a snad i Doudlebů, v místě, porostlém bukovým lesem – jak prozrazuje její název a patří mezi nejstarší osady v této krajině. Staré pomístní názvy přírodních dominant krajiny – Blažňov (665 m n. m.), Želenov (663 m n. m.) a dalších, jako Pálená Hora, Pokloniště, Hrozín a konečně i četné nálezy zlomků keramiky, lidově zvané popelnice (podle obsahu nádob s typickými slovanskými znaky) na vrchu Blažňově, svědčí o pozdním přetrvávání předkřesťanského pohanského kultu v životě osady. Snad proto není Bukovník jmenován v zachované písemné zprávě z r. 1040 mezi osadami, věnovanými knížetem Břetislavem Břevnovskému klášteru. Jejichž středem byly Nezamyslice, jako např. osady Živohybice (Žihobce), Domoraz a dalších 16 vesnic v širším okolí.


Bukovník kostel V Bukovníku zahneme kolem hostince vlevo a dostaneme se ke kostelu. Bukovnický kostel je zasvěcený sv. Václavu. Byl vybudován vladykou Dobczem (Dobiášem – Tobiášem) z Bukovníka, který je jmenován v listině Přemysla Otakara II. z r. 1251. Na kostele jsou patrné znaky románské architektury – portál s půlkruhovou východní absidou, klenutou valenou vazbou, a v jihozápadní části věže s podvojnými okénky. Za kostelem jsou úchvatné výhledy do krajiny.

Nezdice na Šumavě

Malebná obec v šumavském podhůří, kraji Karla Klostermanna, nedaleko Kašperských Hor, v údolí mezi lesnatými vrchy Javorníka, Ždánova a Sedla. Nadmořská výška v katastrech obce je od 590 do 1089 m n. m. Ves je poprvé zmiňována roku 1396, ale skutečná historie bude pravděpodobně starší. Vzhledem k poloze obce bylo živobytí tehdejších obyvatel složitější než ve vesničkách v těsné blízkosti obchodních cest. Název obce vyplývá z toho, že původní chalupy byly dřevěné, nezděné. Na návsi stojí kaplička z roku 1898, původně zasvěcená P. Marii, později sv. Antonínu, se zvonem z roku 1728.

Obcí protéká Nezdický potok. Dne 11. srpna 1925 postihla Nezdice na Šumavě velká povodeň. Toto datum je připomínáno jako černý den. V roce 1935 byl postaven obecní chudobinec. Podhorský kraj patřil v minulosti k velké slávě cirkusových muzikantů a světáků. K nezdické obci patří také osady Ostružno a Pohorsko.

V sezoně 2013 bylo v Nezdicích otevřeno Muzeum řemeslné výrovy a infocentrum. Otevřeno bude po dobu letních prázdnin, od úterý do pátku 9:00 až 17:00.

Nezdice muzeum a info

Zajímavosti v širším okolí

I v širším okolí Žihobec se nachází celá řada výletních cílů. Přinášíme Vám jejich přehled, včetně vzdálenosti od Žihobec. Výletní cíle v tomto seznamu jsou řazeny dle druhu památek a následně dle vzdálenosti od Žihobec. 

rozhledny

rozhledna na sedle, foto http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Rozhledna_na_Sedle.jpg Rozhledna na Sedle
Vzálenost od Žihobec 10 km

Na vrchu Sedlo nedaleko obce Albrechtice u Sušice, který býval keltským hradištěm, byla v prosinci 2009 otevřena nová rozhledna, která je svým půdorysným tvarem inspirována právě keltskými vzory. Z rozhledny je krásný výhled na panorama Šumavy, hrad Kašperk, vrch Svatobor a českou kotlinu
Rozhledna vznikla na místě staré vojenské hlásky z války. Tato dřevěná stavba na půdorysu sedmiúhelníku je opláštěna zpeřenými vodorovnými prkny. Točité schodiště je ukončeno rozšířeným vyhlídkovým ochozem ve výšce dvou metrů nad úrovní vzrostlých smrků. Autorem architektonického řešení celé stavby je architekt Pavel Ullmann z Prahy.
Rozhledna je se svými 138 schody přístupná všem zájemcům a nadšencům z řad turistů a milovníků přírody. Dobrovolné vstupné na údržbu věže mohou lidé házet do kasiček, které jsou umístěny na různých místech v regionu (penzion Pod Sedlem, informační centra v Sušici a Kašperských Horách a na dalších místech).

Otevírací doba:
Rozhledna je přístupná celoročně. 

Rozhledna Javorník na Šumavě, foto: http://www.javornik.cz/ Rozhledna Javorník na Šumavě  
 Vzálenost od Žihobec 14 km

Na vrcholu Javorníku stojí rozhledna v podobě symbolické obranné věže postavená již v roce 1938, na níž byla v roce 2003 vybudována nástavba. Kruhový výhled umožňuje na jihozápad pohled na šumavský hřeben s Pancířem, dvouvrcholovým Ostrým, Velkým Javorem a Roklanem. Jižním směrem se otevírá výhled na Stašsko a Churáňov, severovýchodně je vidět Libín nad Prachaticemi a část Českobudějovické pánve.

Na severovýchodním svahu Javorníka se rozkládá kamenné moře. V obci se nachází několik horských roubených stavení, v parčíku pomník šumavského spisovatele Karla Klostermanna a na svahu nad obcí rotundová kaplička svatého Antonína Paduánského z roku 1939.
Na vrchu u rozhledny začíná stejnojmenná okružní naučná stezka vedoucí také přes sousední vrch Královský kámen.
Přístup na vrchol je po žluté a modré turistické značce z obce Javorník (asi 2 km).

Otevírací doba:
Duben: pondělí - pátek 10:00 - 12:00, 13:00 - 16:00, sobota, neděle, svátky 9:30 - 16:00
Květen: pondělí - pátek 10:00 - 12:00, 13:00 - 16:00, sobota, neděle, svátky 9:30 - 17:00
Červen: pondělí - pátek 10:00 - 12:00, 13:00 - 16:00, sobota, neděle, svátky 9:30 - 18:00
Červenec, srpen: každý den 9:00 - 18:00
Září: pondělí - pátek 10:00 - 12:00, 13:00 - 16:00, sobota, neděle, svátky 9:30 - 18:00
Říjen: pondělí - pátek 10:00 - 12:00, 13:00 - 15:30, sobota, neděle, svátky 9:30 - 16:00
Za nepříznivého počasí je rozhledna uzavřena. 

Rozhledna Svatobor, foto http://www.rozhlednasvatobor.cz/pristup.html Rozhledna Svatobor u Sušice 
Vzálenost od Žihobec 20 km

Rozhledna leží na vrcholu 845m vysokého Svatoboru asi hodinu pěší cesty od města Sušice. Kamenná rozhledna je vysoká 31,6 m a má 182 dřevěných schodů a krásný kruhový výhled. První rozhledna byla na vrcholu Svatoboru postavena již v roce 1894, zastřešení vzniklo v roce 1896. Pro špatný technický stav byla v roce 1934 zbořena, ale v témže roce, během 3 měsíců, už stála rozhledna nová. Projekt zpracoval sušický arch. Karel Houra. Útulna byla postavena v roce 1900, ale v roce 1905 vyhořela. Nová chata v alpském stylu pak byla u rozhledny postavena v roce 1935 (z dobových materiálů).

Pokud není tma, mlha či jiné živly lze z rozhledny vidět na:
SV - severovýchodě - zřícenina hradu Rabí, Prácheň a na obzoru Středočeská vrchovina
V - východě - vrchy na Strakonicku
JV - jihovýchodě - Javorník, Ždánov, hrad Kašperk a kopec Sedlo
J a JZ - jihu a jihozápadě - centrální Šumava - vrchy Sokol, Huťskou horu, Poledník, Ždánidla, Plesnou, Velký Javor, Jezerní horu, Pancíř a Můstek
SZ a S - severozápadě a severu - četné kopce na Klatovsku

Otevírací doba:
Červen: úterý 10:00 -16:00, středa - neděle 10:00 - 18:00
Červenec, srpen: pondělí - sobota 10:00 - 20:00, neděle 10:00 - 17:00

Rozhledna chlum Rozhledna na vrchu Chlumu, Chanovice
Vzdálenost od Žihobec 27 km

Rozhledna je otevřena od 6. srpna 2010 a je součástí naučné stezky „Příroda a lesy Pošumaví". Výška rozhledny je 31 metrů a k dosažení vyhlídky je třeba zdolat 136 schodů. Z rozhledny je výhled na Prácheňsko. Vrch se nachází ve výšce 608 m.n.m.

Otevírací doba:
Květen, září, říjen: sobota, neděle, svátek 10:00 – 16:00 
Červen, červenec, srpen:
každý den 10:00 – 16:00



Vyhlídková věž Poledník, foto: http://www.npsumava.cz/cz/1412/sekce/polednik/ Vyhlídková věž Poledník
Vzdálenost od Žihobec 35 km

Rozhledna leží v nadmořské výšce 1315 m, výška věže je 37 metrů, na rozhlednu vede 227 schodů
ve vstupní chodbě jsou prezentovány tři lesní vegetační stupně, kterými procházíte při své cestě na Poledník. Druhé patro je věnováno historii Poledníku, ve třetím jsou výstavní prostory.
Vyhlídková věž s ochozem se nachází zhruba ve výši devátého, respektive desátého patra a nabízí tak nádherný výhled na blízké i vzdálené okolí v plných 360°, jako na dlani jsou vidět nejvyšší šumavské vrcholy například Velký Javor (1456 m n. m. ), Malý a Velký Roklan (1453 a 1389 m n. m.) nebo Boubín (1362 m n. m.), často bývají vidět i Alpy.
Vzhledem k extrémním klimatickým podmínkám (mnohdy i v červenci klesají teploty pod 0° C a sníh leží v okolí věže i v červnu), je věž přístupná pouze v době letní sezóny, tedy od června do září.

Otevírací doba:
Květen, říjen: víkendy 10:00-16:00
Červen, Září: denně 10:00-16:00
Červenec, Srpen:
denně 10:00-17:00



Rozhledna Pancíř, foto http://www.sumavanet.cz/zeleznaruda/fr.asp?tab=snet&id=370&burl= Rozhledna na Pancíři (1214 m.)
Vzdálenost od Žihobec 49 km

Jeden z nejkrásnějších výhledů na Šumavě se otevírá z vrcholu Pancíře. Otevře se nám pohled na Šumavu a daleko do Bavorska. Jako na dlani máme dominantu Železnorudska – německý Velký Javor s typickou radarovou stanicí a vysílačem a horskou chatou Arberschutzhaus. Za jasného počasí se nabízí nezapomenutelný pohled na Alpy.
Na vrcholku Pancíře byla už v roce 1880 vztyčena jednoduchá dřevěná rozhledna. Dne 28. září 1923 pak zde byla otevřena turistická chata s rozhlednou. Postavena byla za 5 měsíců.



hrady a zámky

Hrad Kašperk, foto Pavel Ouředník hrad Kašperk
Vzálenost od Žihobec 13 km

Hrad Kašperk byl vybudován na severozápadním výběžku hory Ždánova, na půdorysu 300 metrů dlouhého protáhlého oválu. Z hlediska obrany byla pravděpodobně největší předností hradu jeho poloha, neboť terén spadá na obou delších stranách velmi strmě dolů. Hrad nechal v roce 1356 založit český král a římský císař Karel IV. S blížícím se koncem 16. století hrad postupně ztrácel svůj původní význam, na jeho pravidelnou údržbu se již prostředků nedostávalo, hrad chátral. Královská komora začala rozprodávat kašperské panství. Nakonec v roce 1616 odkoupilo již zpustlý hrad Kašperk nedaleké Město Kašperské Hory, které je vlastníkem i provozovatelem hradu Kašperk i dnes.

Otevírací doba:
Duben: soboty a neděle 10:00 – 17:00
Květen, červen: denně mimo pondělí 10:00 – 17:00
Červenec, srpen: úterý - neděle 9:30 – 18:00, pondělí 10:00 - 18:00
Září, říjen: denně mimo pondělí 10:00 – 17:00

Hrad Prácheň, foto http://www.sumavanet.cz/horazdovice/fr.asp?tab=snet&id=5133&burl=&pt=RE hrad Prácheň
Vzdálenost od Žihobec 16 km

2,5 km jihozápadně od města Horažďovic se na vrcholu kopce Prácheň (504 m n. m.) nalézá zřícenina kdysi rozsáhlého hradu Prácheň. Na místě původního slovanského hradiště z 10.století zde v roce 1315 Bavor III. ze Strakonic vystavěl kamenný hrad. V majetku tohoto rodu byl až do konce 15. století, kdy jej získal Půta Švihovský z Rýzmberka, přestavěl, ale záhy byl hrad opuštěn. Od roku 1558 připomínán jako pustý. Dochovány zbytky věží, hradeb a bašt.
Na místě původního hradu Prácheň je dnes vyhlášena přírodní rezervace s přirozenými dubohabrovými lesními porosty.

Zámek Horažďovice, foto: http://www.muzeumhd.cz/?lang=cz&action=zamek_cz zámek Horažďovice
Vzdálenost od Žihobec 18 km

Zámek v Horažďovicích stojí na místě gotické tvrze, kterou postavili ve 13. století Bavorové ze Strakonic.Horažďovice byly roku 1292 povýšeny na město králem Václavem II. V roce 1483 získal panství rod Švihovských z Rýzmberka. Přestavěli gotický hrad na renesanční zámek. Z této přestavby se nám zachoval malý vnitřní dvůr s arkádami a freskovou výzdobou a dvoupatrová věž zámku. Za Půty Švihovského roku 1503 byl také zřízen vodovod z Práchně, který sloužil až do roku 1932. Po bitvě na Bílé hoře roku 1620 bylo Švihovským panství zkonfiskováno a roku 1622 je koupil Adam ze Šternberka. Šternberkové v letech 1681 – 1692 přestavěli zámek v barokním stylu podle návrhů italského stavitele Solominiho. Vznikl velký sál s freskovou výzdobou, byly zazděny arkády na nádvoří, vystavěna zámecká kaple a hospodářské budovy. Od roku 1834 vlastnili panství hrabata Kinští z Vchynic a Tetova. Žádné velké stavební úpravy neprováděli a po válce v roce 1945 jim bylo panství zkonfiskováno. V zámku se dnes nachízí Městské muzeum Horažďovice.

Otevírací doba muzea:
Červen až září: denně mimo pondělí 9:00 - 16:00

Hrad Strakonice, foto http://www.hradstrakonice.cz/hrad/fotogalerie.asp hrad Strakonice
Vzdálenost od Žihobec 25 km

Vlastní hrad byl založen v první třetině 13. století. Středověké dějiny hradu jsou spojeny se šlechtickým rodem Bavorů. O rozsáhlou přestavbu hradu (renesanční) se zasloužil velkopřevor Jan z Rožmberka. Byl přestavěn hradní kostel, postavena renesanční věž Jelenka a město bylo obehnáno novými hradbami, bylo přistavěno 2. patro hradního paláce. Roku 1694 byl hrad opuštěn a začal chátrat. V letech 1714 -1721 velkopřevor Leopold Dubský z Třebomyslic nechal postavit barokní palác a jeho nástupce, Václav Jáchym Čejka z Olbramovic upravil okolí hradu, u zámku nechal zřídit bažantnici, velkou zahradu s altánem směrem k Bezděkovu. Konec roku 2005 a především rok 2006 byl v novodobé historii hradu jeden z nejvýznamnějších – začala rozsáhlá rekonstrukce, na kterou čekal několik desítek let.
V hradu se dnes nachází Muzeum středního Pootaví a hradní safari.


Otevírací doba muzea:
duben, květen, září, říjen: úterý - neděle 9:00-16:00 
Červen, červenec, srpen: denně 9:00-17:00 

Hrad Velhartice, foto Jan Kavale hrad Velhartice 
Vzálenost od Žihobec 27 km

Hrad byl založen mezi roky 1290 - 1310, jako rodové sídlo pánů z Velhartic. Stavbu započal Bohumil z Budětic, pokračoval Bušek starší a jeho syn Bušek mladší z Velhartic, oba oblíbení a věrní komorníci krále a císaře Karla IV.
Po mnohaletém úsilí byly postupně zpřístupněny pro veřejnost jednotlivé partie hradních staveb i zámku s netradičně pojatými instalacemi. Návštěvník se může dle své volby věnovat středověku v prohlídkovém okruhu hradním, či se nechat pozvat do atmosféry života šlechtické rodiny v době pozdní renesance v okruhu zámeckém.

Otevírací doba: 
Duben:   sobota - neděle 10:00-16:00 
Květen, červen:   úterý - neděle 10:00 - 17:00 
Červenec, srpen:   úterý - neděle 10:00 - 18:00 
Září:   úterý - neděle 10:00 - 17:00 
Říjen:   sobota - neděle 10:00 - 16:00 
 


Zámek Chanovice, foto: http://www.isumava.cz/search.php?rstext=all-phpRS-all&rsautor=nic&rstema=23&rskde=vse&rsvelikost=sab&rskolik=15&rskolikata=2 zámek Chanovice
vzdálenost od Žihobec 27 km

V areálu zámku se nachází informační centrum, kde se na Vás bude těšit průvodce, který Vás celým objektem provede. Prohlídka zahrnuje Galerii Nositelů tradice lidových řemesel, bývalou konírnu, historickou zámeckou místnost, Expozici lidových řemesel Pošumaví a samozřejmě i zámek. Celá tato prohlídka trvá cca 60 minut, je však možné si prohlédnout i jen jednotlivé prostory. 

Otevíraci doba:
Květen: sobota, neděle a svátek 10:00 – 16:00 
Červen až srpen: každý den 10:00 – 16:00 
Září: sobota, neděle,  svátek 10:00 – 16:00 

Hrad, zámek, galerie Klenová, foto: http://www.klatovynet.cz/klatovy/fr.asp?tab=snet&id=1394&burl=&pt=RE hrad a zámek Klenová
Vzdálenost od Žihobec 45 km

První zmínka o pánech z Klenového pochází z roku 1287. Počátky zdejšího hradu se proto kladou do druhé poloviny 13. století. Z té doby se zachovala spodní část severní zdi paláce a hranolová věž v nejzápadnější části areálu. Hrabě Stadion započal obnovu Klenové v duchu dobového romantismu. V prostoru jižního opevnění vybudoval zámek, do kterého zahrnul starší stavby, což určilo jeho podobu, sestávající ze tří zřetelně oddělených částí. Z nich nejpozoruhodnější je část západní, kde se nacházelo reprezentativní sídlo majitele, která byla vyzdobena v novogotickém slohu jako jeden z velmi časných příkladů jeho užití v Čechách. V soukromých rukou zámek zůstal do r. 1951, kdy byl hrad a zámek odevzdán do správy Národní kulturní komise. Jako poslední majitel je uvedena malířka Vilma Vrbová - Kotrbová. V roce 1963 byla na Klenové zřízena galerie výtvarného umění. 
Ve čtyřech místnostech reprezentačních prostor zámku je vystaveno české moderní umění ze sbírek galerie, dále se zde nachází sochařský park a gelrie. 

Otevírací doba:
Duben, říjen: úterý-neděle 10:00 -12:00, 12:30 -16:00
Květen, červen, září: úterý - neděle 9:00-12:00, 12.30-17:00
Červenec, srpen: pondělí - neděle 9:00-12:00, 12.30-18:00

muzea

Muzeum Šumavy Sušice, foto http://muzeum.sumava.net/?page_id=43 Muzeum Šumavy Sušice
Vzdálenost od Žihobec 12 km 

V muzeu je k vidění expozice Sirkařství, Šumavské sklářství, Expozice doby pobělohorské, sušický cínový poklad, mechanický betlém. 

Otevírací doba:
Květen až říjen: úterý - sobota 9:00 - 12:00, 12:45 - 17:00, neděle 9:00 - 12:00
Betlém se pouští vždy v 9:00, 10:00, 11:00, 13:00, 14:00, 15:00, 16:00

Muzeum Šumavy Kašperské Hory, foto http://muzeum.sumava.net/?page_id=51 Muzeum Šumavy Kašperské Hory
Vzdálenost od Žihobec 13 km

Expozice Život na staré Šumavě, Sklářství na Šumavě, Přírodovědná expozice. Od 3.6. do 30.10.2012 lze shlédnout výstavu Gabreta Sancta, Gotická archa a svatí patroni a ochránci střední Šumavy v památkách výtvarného umění. 

Otevírací doba: 
Celoročně: úterý - sobota 9:00-17:00, neděle 9:00-12:00 (V červenci a srpnu neděle 9:00-17:00)

Muzeum motocyklů KH, foto: http://motomuzeum.sumava2000.cz/ Muzeum historických motocyklů Kašperské Hory
Vzdálenost od Žihobec 13 km

První vrak historického motocyklu se k majitelům a provozovatelům muzea dostal v polovině 70. let. Po jeho úspěšné renovaci začala cíleně vznikat jedna z největších kolekcí historických motocyklů v tehdejším Československu, dnes v České republice.V roce 1992 byla sbírka motocyklů i historických hraček představena veřejnosti v historické budově blízko náměstí v Kašperských Horách.
Současně s otevřením Muzea historických motocyklů byla veřejnosti zpřístupněna i obsáhlá sbírka českých hraček zahrnující stovky exponátů. Majitelé muzea pokračují v rodinné tradici, i když poněkud pozměněné - mezi jejich předky totiž nalezneme známou rodinu Brandů ze Skašova, proslulou právě výrobou dřevěných hraček.

Otevírací doba: 
Celoročně: úterý - neděle 9:00 - 17:30, v zimní sezoně 9:00 - 16:00

Vodní mlýn Hoslovice, foto: http://www.muzeum-strakonice.cz/cs/mlyn-hoslovice/kontakty-oteviraci-doba.html Vodní mlýn Hoslovice
Vzdálenost od Žihobec 14 km

Areál unikátního hoslovického mlýna tvoří původní mlýnice s obytnou částí, chlévy s kolnou a stodola, všechny kryté došky, roubené či zděné ze smíšeného zdiva. Patří k němu také rybníček s náhonem, sad a louky. Unikátně zachovaný vodní mlýn na horní vodu je expozicí sám o sobě. Tuto jedinečnou národní kulturní památku tvoří 3 stavby – budova mlýna, stáj s roubeným chlévem a stodola s přístavkem. Objekty mají doškové střechy a jsou dobově vybaveny. V budově mlýna si lze prohlédnout dochované funkční mlecí zařízení, sýpku, roubenou světnici, obytnou světnici s pecí a kachlovým sporákem. V technických budovách jsou pak k vidění nejrůznější druhy zemědělského náčiní.

Otevírací doba:
Květen, září, říjen: úterý - neděle 9:00-16:00
Červen, červenec, srpen: denně 9:00-17:00

Vodní elektrárna Čeňkova pila, foto: http://www.dialog-muzeum.eu/museum?id=57 Vodní elektrárna Čeňkova pila Srní
Vzdálenost od Žihobec 17 km

Na soutoku řek Vydry a Křemelné v CHKO Šumava na samém počátku naučné stezky Povydřím se nachází Čeňkova pila. Osada je pojmenovaná podle obchodníka se dřevem, Čeňka Bubeníčka, který zde v letech 1868-70 postavil skutečnou pilu na zpracování dřeva ze šumavských lesů. Dřevo se tehdy vázalo do vorů a plavilo po řece Otavě, která vzniká soutokem Vydry a Křemelné, dále do Vltavy a do Prahy. V osadě se nachází dodnes funkční vodní elektrárna Čeňkova pila vybudovaná v r. 1912 (národní technická památka) a vodní elektrárna Vydra z let 1934-1938.

Otevírací doba:
Květen, červen, září: středa -  sobota 9:00 - 16:00 
Červenec, srpen:
úterý - neděle 9:00 - 16:00

Městské muzeum Horažďovice, foto: http://www.muzeumhd.cz/?lang=cz&action=zamek_cz Městské muzeum Horažďovice
Vzdálenost od Žihobec 18 km

Rozhodnutí o zřízení muzea padlo na schůzi městského zastupitelstva 20.prosince 1895. Muzeu byly věnovány dvě místnosti v nově postavené měšťanské škole. Ke sbírání materiálů dal popud okresní národopisný odbor ustavený v roce 1893 výzvou k občanům aby pomohli při sběru národopisného materiálu. Většinu tvořily součásti krojů, nábytek, nářadí a nástroje, ale i staré tisky, mapy, fotografie a také doklady lidové slovesnosti, např. písně, pořekadla, zvyky a pověsti.
Muzeum se v současné době nachází v prostorách zámku Horažďovice a jsou zde k vidění expozice Lidová kultura, Mineralogie, Archeologie, Středověk, Válečná historie, 19. století, Židé v Horažďovicích, Zámecký pokoj a modrý salonek.

Otevírací doba:
Červen až září: denně mimo pondělí 9:00 - 16:00

Muzeum Dr. Šimona Adlera, foto: http://www.zcm.cz/index.php?page=adler-kostel-sv-vintire Muzeum Dr. Šimona Adlera v Dobré Vodě
Vzdálenost od Žihobec 22 km

Muzeum Dr.Šimona Adlera bylo vybudováno v roce 1997 jako památník židovského historika a rabína Dr. Šimona Adlera, který se zde narodil a v roce 1944 se stal obětí holocaustu v koncentračním táboře Osvětim. První část expozice představuje kulturu a náboženství židovských obyvatel v západočeském příhraničí od Kraslic na severu po Modravu na jihu. Druhá část expozice je věnována životu a osudům synů Šimona Adlera - Sinae a Matytiahu. Expozice má samostatnou část, která se věnuje práci, životu a osudu Dr. Šimona Adlera. V muzeu je na samostatných závěsných panelech vystaven seznam 110-ti zaniklých židovských obcí doplněný fotodokumentací. Součástí expozice je i rekonstrukce původní tzv. "košer porážky" a rekonstrukce interiéru pošumavské hospody. Poslední část expozice tvoří rekonstrukce interiéru židovské světničky, dokumentující každodenní život Židů v daném regionu na přelomu 19.a 20.století.

Otevírací doba:
Duben - říjen: úterý - neděle 09:00 - 12:00, 12:30 - 17:00 
Listopad - březen: úterý - neděle 09:00 - 12:00, 12:30 - 16:00 

Horská synagoga Hartmanice, foto: http://kznold.vychozi.cz/cs/aktivity/2007-12-10-0706-za-zabavou-za-poznanim-hartmanice.html Horská synagoga Hartmanice
Vzdálenost od Žihobec 22 km

Od roku 1883 dům modlitby pro více než 200 obyvatel židovské víry, později truhlárna a sklad pneumatik... Po téměř 70 letech navrátilo nejvýše položené synagoze v České republice její důstojnost občanské sdružení Památník Hartmanice. Čeká Vás kulturní památka oceněná porotou soutěže Stavba roku 2006 a její moderní expozice s audiovizuálními prvky Spolužití Čechů, Němců a Židů na Šumavě, Šumavské vesnice zlikvidované po roce 1948, Železná opona.

Otevírací doba:
Duben až říjen: úterý - neděle 9:00 - 18:00

Muzeum středního Pootaví Strakonice, foto: http://www.muzeum-strakonice.cz/cs/muzeum/ Muzeum středního Pootaví Strakonice
Vzdálenost od Žihobec 25 km

Expozice muzea jsou umístěny v hradním paláci v jižní části hradu. V jedenácti sálech je návštěvníkům představena historie regionu od pravěku, přes středověk až po druhou polovinu 20. století. Mimořádné jsou expozice dud a dudáctví v Čechách, motocykly a další exponáty legendární značky ČZ či expozice připomínající Rožmberky a řád maltézských rytířů na Strakonicku. Lákadlem je taktéž vyhlídková hradní věž Rumpál, kapitulní síň s ambitem a dochovanými nástěnnými malbami ze 14. - 15. století, nově zrekonstruovaná černá kuchyně a také národní kulturní památka středověkého vodního mlýna v Hoslovicích s funkčním mlecím zařízením a novou etnografickou expozicí Ze života šumavského Podlesí. Muzeum zajišťuje provoz této unikátně dochované technické památky od roku 2005 a pořádá v ní od dubna do října zajímavé kulturní a řemeslné akce s tradičním pečením chleba.

Otevírací doba:
Květen, září, říjen: úterý - neděle 9:00-16:00
Červen, červenec, srpen: denně 9:00-17:00

Muzeum Fr. Křižíka Plánice, foto: http://www.kudyznudy.cz/Aktivity-a-akce/Aktivity/Muzeum-Frantiska-Krizika.aspx#Tabs Muzeum Františka Křižíka Plánice 
Vzdálenost od Žihobec 32 km

Křižíkovo muzeum nabízí jedinečnou expozici věnovanou životu a dílu významného českého vynálezce a zakladatele elektrotechniky v Čechách Františka Křižíka. Expozice se nachází v rodném domku vynálezce v Plánicích na Šumavě. V místnosti, kde se František Křižík narodil, se dochovalo původní zařízení rodiny Křižíků, jako např. i nářadí, které Křižíkův otec v minulém století používal. Dále je v domku vystavena fotodokumentace Křižíkových vynálezů, mimo jiné i dokumentace l. elektromobilu, l. elektrické lokomotivy, světelné fontány a další. Z exponátů uvidíte např. dynamo, které Křižík vyrobil a které bylo instalováno v Čachrově, kde sloužilo k osvětlení 80 domků.

Otevírací doba:
Květen - říjen: úterý - neděle 10:00-11:30, 12:00-17:00

Muzeum dresin Čachrov, foto: http://muzeum-dresin.cachrov.cz/ Muzeum Železničních dresin Čachrov
Vzdálenost od Žihobec 34 km

Zaměření muzea je na záchranu a udržování historických železničních dresin a jejich vystavování a provozování při historických železničních oslavách a výročích. Muzeum je přístupné převážně o víkendech a vždy po předchozí dohodě. Muzeum je umístěno v soukromém objektu na výše uvedené adrese, kde je krátká předváděcí kolej. Součástí muzea je i strážní domek se závorami. Najdete zde i sbírku historických čísel z lokomotiv, výrobních štítků z lokomotiv a vozů a další zajímavosti.

Otevírací doba: 
Muzeum je přístupné převážně o víkendech a vždy po předchozí dohodě.

Muzeum Šumavy Železná Ruda, foto: http://muzeum.sumava.net/?page_id=61 Muzeum Šumavy Železná Ruda
Vzdálenost od Sušice 42 km

Expozice muzea je dnes umístěna v domě, který v roce 1877 dal vystavět Jiří Kryštof Mikuláš Abele. Základ expozice pochází z rodinného majetku a rodinných sbírek sklářského rodu Abele. Vystavené sklo představuje v převážné většině produkci abelovských hutí. Muzeum nabízí k vidění expozice Sklářství, Rodina Abele, Umrlčí prkna a Hamernictví. 

Otevírací doba
Celoročně kromě dubna a listopadu: úterý - sobota 9:00  17:00, polední přestávka 12:00 až 12:45. 

Vlastivědné muzeum Dr. Hostaše v Klatovech, foto: http://www.muzeum.klatovynet.cz/muzeumkt/hklatovska.asp Vlastivědné muzeum Dr. Hostaše v Klatovech
Vzdálenost od Sušice 42 km

V hlavní budově muzea v Hostašově ulici se nachází expozice Historie Klatovska. Součástí muzea je i Barokní Lékárna U Bílého jednorožce v Klatovech  na náměstí a Expozice Lidové architektury v Chanovicích.

Otevírací doba hlavní budova:
Červen až září:   úterý - neděle 9:00 - 12:00 a 13:00 - 17:00 
Říjen až květen: úterý - pátek 9:00 - 12:00 a 13.00 - 17:00
Prosinec: úterý - neděle 9:00 - 12:00 a 13:00 - 17:00 

Otevírací doba lékárna:
Květen - říjen: úterý - neděle 9:00 - 12:00 a 13:00 - 17:00 

Otevírací doba Expozice lidové architektury Chanovice:
Květen, červen, září: sobota a neděle 10:00 - 12:00, 13:00 - 17:00
Červenec, srpen: úterý - neděle 10:00 - 12:00, 13:00 - 17:00

Muzeum veteránů Nepomuk, foto: http://zelenohorskaposta.cz/prijedte/kontakty/ Expozice veteránů Zelenohorská pošta Nepomuk
Vzdálenost od Žihobec 42 km

Někdejší stáje a hospodářské budovy Zelenohorské pošty hostí od loňského roku novou expozici veteránů. Najdete v ní předválečné i poválečné motocykly české i zahraniční výroby, dobové snímky, programy a plakáty, plakety a věnce vítězů, autentické, šedesát let staré filmové záběry burácejících strojů a také zemědělské stroje. 

Otevírací doba:
Červen-srpen: úterý - neděle 10:00 - 18:00
Duben, květen, září, říjen: sobota, neděle 10:00 - 16:00

města

Náměstí města Sušice, foto: http://www.sumavanet.cz/icsusice/vylety.asp SUŠICE
Vzdálenost od Žihobec 12 km

Město Sušice, často též nazývané „Brána Šumavy", leží v nadmořské výšce 465 m ve Svatoborské vrchovině. Bývalé královské město se rozprostírá po obou březích kdysi zlatonosné řeky Otavy na ploše 16,6 km2 a žije zde okolo 11 500 obyvatel. 
Město nabízí řadu možností kulturního, sportovního i rekreačního vyžití. Velké množství hotelů, penzionů a restaurací v Sušici a okolí je připraveno nabídnout své služby. V části města byla vyhlášena městská památková zóna s mnoha zajímavými stavbami a objekty. Další informace o městě a okolí naleznete na stránkách Městského informačního centra Sušice.

Atraktivity:
Muzeum Šumavy, Rozacínovský dům, Krocínovský dům, budova radnice, kostel sv. Václava, hřbitovní kostel Panny Marie, Kostel sv. Felixe a kapucínský klášter, Kaple Anděla Strážce, starý a nový židovský hřbitov, zbytky městských hradeb, empírová kašna, památník odboje.
Vyhlídky:
Kaple Anděla Strážce, Žižkův vrch - Kalich, Vyhlídka Starý vodojem, vrch Svatobor s rozhlednou.

Stezka Hrátky se zvířátky, foto: http://www.sumavanet.cz/icsusice/vylety.asp Stezky:
Sušickou pavučinu tvoří 8 stezek v okolí Sušice (celkem 20 km pěších tras). Stezky jsou značené pavučinkami, každá trasa má svou barvu a je tématicky zaměřená. Po cestách najdete celkem 20 informačních tabulí, panoramatické mapy, odpočinková místa s lavičkami, úvaziště pro koně a dětské prvky.
Další naučná stezka je určena dětem, jmenuje se "Hrátky se zvířátky". 

Kašperské Hory. Zdroj: http://www.sumavanet.cz/fotogalerie.asp?cat=56 KAŠPERSKÉ HORY
Vzdálenost od Žihobec 13 km

Kašperské Hory jsou šumavským městem s bohatou historií. Toto horské středisko je centrem celoroční turistiky a rozkládá se v blízkosti horního toku zlatonosné řeky Otavy.
Nad městem se tyčí známá dominanta kraje - Hrad Kašperk vystavěný z rozkazu Karla IV. k ostraze zemské hranice, obchodní stezky a zlatorudných dolů. Město Kašperské Hory leží v v Plzeňském kraji v nadmořské výšce 730 m a žije zde téměř 1600 obyvatel.
Pestrá historie malého, avšak významného královského horního města a poutavá poloha představují nyní atraktivní turistický cíl. Dnes jsou Kašperské Hory jedním z hlavních šumavských rekreačních center nabízejícím svým návštěvníkům po celý rok příjemně strávený čas s nabídkou kvalitních služeb (zdroj: http://www.sumavanet.cz/khory/default.asp).

Atraktivity:
Kostel sv. Mikuláše, kostel sv. Markéty, kostel Panny Marie Sněžné, radnice, náměstí s historickými domy, hrad Kašperk. Více informací zde.

Stezky: 
V okolí Kašperských hor můžete vyrazit na několik stezek: Kolem Pranýře za výhledy, Šumavskými vesnicemi, Na Kašperk jinak, Přes Nebe a Peklo na Ždánov, Cesta zlatokopů, Stezkou strážců hranice, Kašperskohorská větev Zlaté stezky. Více informací zde.  
Kašp.Hory


Upravila Zuzana Jahnová, poslední katualizace 12.2.2014, zdroje fotografií jsou uvedeny po najetím kurzoru na fotografii. Text je citován z webových stránek památek, na které je v nadpisu odkaz. 


--> Zpět na infocentrum