obrázek animace obrázek animace obrázek animace obrázek animace obrázek animace obrázek animace obrázek animace obrázek animace obrázek animace obrázek animace obrázek animace obrázek animace obrázek animace obrázek animace obrázek animace obrázek animace obrázek animace
Historie zemědělské usedlosti Strádal

Strádal je v současnosti i ve vědomí pamětníků samotou, jedinou zemědělskou usedlostí nedaleko Rozsedel. Už ze stati sušického historika Kajetána Turka, otištěné v roce 1938 ve

Strádal Sborníklu Sušicka, lze vytušit, že tomu v minulosti asi tak nebývalo. Rozsáhlejší informace poskytuje August Sedláček ve svých Hradech, zámcích a tvrzích krá- lovství českého. Podle této práce se před polovinou 16. století dá na Strádalech předpokládat vedle dvora i tvrz a dokonce ves, vše zřejmě patřící rodu Kraselovsklých z Kraselova. Roku 1536 už je strádalské "zboží" jako součást kraselovského majetku a později jako součást střelského panství psáno. Roku 1587 patřily "Strádaly" k Ohrazenicům a tedy byly v majetku Koců z Dobrše. V držení tohoto rozvětveného rodu drobných pošumavských šlechticů, jejichž jména najdeme v majetnických knihách celé řady dvorů a statků od Strakonicka až po západní část Klatovska.

Roku 1611 Vilém Příruba Koc z Dobrše Strádaly prodal své příbuzné Apoleně Býčkové z Dobrše. Ve smlouvě o této transakci prý bylo možno číst, že i ves Strádaly ještě existovala. V době třicetileté války však existovat přestala, píše se o ní jako o pusté. Nezpustl však panský dvůr a vesnické usedlosti byly k němu připojeny. Na počátku druhé poloviny 17. století dvůr jeho majitelka Eliška Malovcová z Branišova prodala Žofii Vojslavové z Hozlau. Další dostupná informace o Strádalech je o 114 let mladší. Podle ní "Strádal", "dvůr panský s chalupami" koupil František Perglar z Perglasu a jeho paní Anna Marie, rozená Chanovská. Tito manželé na Strádale postavili "sídlo se stavením k bytu".

V roce 1700 paní Anna Marie po smrti manžela prodala strádalský dvůr poslední předlamberkovské majitelce žihobeckého panství Františce, baronce z Lannau. Ta jej o deset let později spolu s celým pastvím prodala kardinálu Janu Filipovi z Lambergu. Strádal se tak stal součástí lamberského pošumavského dominia, jedním ze šestnácti dvorů žichovického panství. Jako všechny lamberské dvory byl od konce 19. století pronajímán. Po první světové válce byl prodán tehdejšímu nájemci Václavu Benediktovi. Vesnička, která ve středověku přiléhala ke strádalské tvrzi a dvoru "zpustla". Pošumavím za třicetileté války křižovaly oddíly všech tehdy bojujících armád a pár chalup mohlo být nejednou objektem jejich loupeží. Ještě Tereziánský katastr z roku 1748 uvádí ve "Strádalech" 7 hospodářů a 7 domků. Kdy zanikly? Není známo.