obrázek animace obrázek animace obrázek animace obrázek animace obrázek animace obrázek animace obrázek animace obrázek animace obrázek animace obrázek animace obrázek animace obrázek animace obrázek animace obrázek animace obrázek animace obrázek animace obrázek animace

Rozsedly - současnost

Rozsedly jsou jednou z vesnic, která spadá pod Žihobce. V současné době zde žije 135 obyvatel. Obcí Rozsedly prochází modrá turistiská trasa i trasa cesty Via Nova. Nad obcí se rozkládá vrch Hůrka s lesoparkem a kaplí sv. Antonína. Pod tímto vrchem nalezneme požární nádrž, obcí protéká Nezdický potok. 
V obci působí spolek dobrovolných hasičů, včelaři a myslivci. Dobrovolní hasiči pořádají masopustní průvod, oslavy spojené se stavěním májky, oslavy dětského dne a soutěž v požárním sportu Memoriál Ing. Jiřího Fuchse. 

Rozsedly, foto Jan Kavale

Rozsedly - historie


Ani o Rozsedlech se v análech ani archivech mnoho nedočteme. I ony jsou v urbáři windsberského premonstrátského kláštera vedeny jako jemu poplatné, byly tehdy také součástí pošumavského premonstrátského újezdu, jehož mniši žijící v jakési jeho pobočce v Albrechtici, šířili v tomto území křesťanství.
I Rozsedly zřejdmě patřily ke strádalskému statku a spolu s ním se staly součástí žihobeckého panství. To pak v roce 1710 koupil kardinál Jan Filip, hrabě z Lamberku a Rozsedly se staly poddanskou vsí rozsáhlého žichovického panství. Jí byly až do poloviny 19. století. Rozsedelský poplužní dvůr byl stejně jako ostatní lamberské dvory svými majiteli pronajímán a po pozemkové reformě ve dvacátých létech 20. století rozparcelován a po částech rozprodán.

Historie zemědělské usedlosti Strádal

Nedaleko Rozsedel, směrem na Šimanov, se nachází Strádal. Strádal je v současnosti i ve vědomí pamětníků samotou. Už ze stati sušického historika Kajetána Turka, otištěné v roce 1938 ve Sborníklu Sušicka, lze vytušit, že tomu v minulosti asi tak nebývalo

Strádal Rozsáhlejší informace poskytuje August Sedláček ve svých Hradech, zámcích a tvrzích království českého. Podle této práce se před polovinou 16. století dá na Strádalech předpokládat vedle dvora i tvrz a dokonce ves, vše zřejmě patřící rodu Kraselovsklých z Kraselova. Roku 1536 už je strádalské "zboží" jako součást kraselovského majetku a později jako součást střelského panství psáno.
Roku 1587 patřily "Strádaly" k Ohrazenicům a tedy byly v majetku Koců z Dobrše. V držení tohoto rozvětveného rodu drobných pošumavských šlechticů, jejichž jména najdeme v majetnických knihách celé řady dvorů a statků od Strakonicka až po západní část Klatovska.

Roku 1611 Vilém Příruba Koc z Dobrše Strádaly prodal své příbuzné Apoleně Býčkové z Dobrše. Ve smlouvě o této transakci prý bylo možno číst, že i ves Strádaly ještě existovala. V době třicetileté války však existovat přestala, píše se o ní jako o pusté. Nezpustl však panský dvůr a vesnické usedlosti byly k němu připojeny. Na počátku druhé poloviny 17. století dvůr jeho majitelka Eliška Malovcová z Branišova prodala Žofii Vojslavové z Hozlau. Další dostupná informace o Strádalech je o 114 let mladší. Podle ní "Strádal", "dvůr panský s chalupami" koupil František Perglar z Perglasu a jeho paní Anna Marie, rozená Chanovská. Tito manželé na Strádale postavili "sídlo se stavením k bytu".

V roce 1700 paní Anna Marie po smrti manžela prodala strádalský dvůr poslední předlamberkovské majitelce žihobeckého panství Františce, baronce z Lannau. Ta jej o deset let později spolu s celým pastvím prodala kardinálu Janu Filipovi z Lambergu. Strádal se tak stal součástí lamberského pošumavského dominia, jedním ze šestnácti dvorů žichovického panství. Jako všechny lamberské dvory byl od konce 19. století pronajímán. Po první světové válce byl prodán tehdejšímu nájemci Václavu Benediktovi. Vesnička, která ve středověku přiléhala ke strádalské tvrzi a dvoru "zpustla". Pošumavím za třicetileté války křižovaly oddíly všech tehdy bojujících armád a pár chalup mohlo být nejednou objektem jejich loupeží. Ještě Tereziánský katastr z roku 1748 uvádí ve "Strádalech" 7 hospodářů a 7 domků. Kdy zanikly? Není známo.

Rozsedly - sakrální památky

Mapa sakrálních památek Rozsedly. Zdroj ČÚZK, upraveno


Památka č. 8
Boží muka Rozsedly

Boží muka Rozsedly

Památka č. 9
Křížek u Hromádků. Nápis "Bože žehnej naší obci".

Křížek 9 - Rozsedly, u Hromádků

Památka č. 10
Kaple sv. Antonína, Rozsedly Hůrka. 

Památka č. 11
Rozsedly, u Choulíků. 
Křížek 11 - Rozsedly, u Choulíků

Památka č. 12
Křížek Záplatův mlýn.  

Památka č. 13
Křížek u Dražnejch

Památka č. 14
Křížek na Hájku, cesta směr Rozsedly - Žihobce. Nápis "Chvála Kristu".  

Křížek 14 - Rozsedly, cesta směr Žihobce, na Hájku.

Památka č. 15
Křížek mezi Rozsedly a Zárazkou

Křížek 15 - Rozsedly, cesta mezi Rozsedly a Zárazkou

Památka č. 16
Křížek u Zárazky.

Křížek 16 - Rozsedly, u Zárazky, cesta směr Strašín