Povídání o šňupání tabáku na Šumavě

V roce 1926 uveřejnil Národopisný věstník Českoslovanský krátkou zprávu tehdejšího ředitele sušického městského muzea Kajetána Turka, ve které vzpomíná na své první setkání se šňupáním tabáku na Šumavě: „Když jsem nastoupil před válkou místo městského tajemníka v Sušici, tu hned při své schůzi městské rady po projednání prvního bodu programu, vytáhl jeden pan radní tabatěrku, šňupl si a dal kolovati po všech členech rady počínajíc panem starostou; ovšem došlo i na mne, ze zdvořilosti pokusil jsem se šňupnouti, ale zůstal jsem jen při pokusu. A tak tabatěrka kolovala ještě několikráte po dobu zasedání.“ Tou dobou bylo – kdysi tak rozšířené a oblíbené – šňupání tabáku na české straně Šumavy na ústupu a mladší generace již tomuto zvyku nejenže neholdovala, ale působil na ni jako relikt z dávných, již polozapomenutých dob. Jinak tomu ale v té době bylo na bavorské straně hranice, kde si šňupání tabáku podrželo svůj společenský význam prakticky do dnešních dnů a je vnímáno jako součást tradiční bavorské kultury. Závody ve šňupání tabáku jsou dodnes vedle tzv. fingerhakeln součástí nejrůznějších lidových slavností; v Bavorsku doposud působí několik závodů na výrobu šňupavého tabáku a v moderní době se šňupání a jeho popularizaci věnují také mladí lidé na sociálních sítích či YouTube. Postupný zánik zvyku šňupání tabáku na české straně Šumavy a v Českém lese, ke kterému výraznou měrou přispěla také výměna obyvatelstva v letech 1945–1948, se odráží rovněž na úrovni dosavadního historického zpracování tohoto tématu. Snad nejzásadnější práci předložil nýrský rodák, učitel a historik Josef Blau, kterou pod názvem Vom Brisiltabak und seiner Bedeutung im Volksleben der Böhmerwaldgegend um Neuern uveřejnil v roce 1903 v Zeitschrift für österreichische Volkskunde  a následně pak s drobnými úpravami roku 1918 v druhém dílu své monografie Böhmerwälder Hausindustrie und Volkskunst.  Blauem shromážděný etnografický materiál pochází převážně z okolí jeho rodného Nýrska a současně s tím z dnes již zaniklé farnosti Rothenbaum (čes. Červené Dřevo) mezi Chudenínem a bavorským Jägersdorfem. Podrobnějšího zpracování se žel tomuto tématu prozatím nedostalo.