Žihobce

Vítejte v Žihobcích! Vydejte se s námi na procházku po naší malebné vesnici.

Zámek

Žihobecký zámek byl postaven v 17. století ve stylu renesance rodem Koců z Dobrše. Až do roku 1688 byl neobydlen. Teprve v tomto roce se sem tehdejší pán panství Ferdinand Isellin rozhodl přestěhovat a přestavěl jej na barokní zámek.

Zámek je raně barokní obdélná jednopatrová budova se zvýšeným přízemím a mírně vystupujícími rizality po stranách. Je nápadný členěním svých fasád a rozměrným nápisem na kamenné desce z roku 1688 a znakem lilie, který připomíná právě pána Ferdinanda Isellina, který jej nechal přestavět. Uvnitř zámku se dochovala řada původních valených kleneb, které místy ve vrcholech doplňují štuková zrcadla.

Roku 1710 se zámek stává majetkem Lamberků a součástí fideikomosního panství. Dlouhou dobu byl žihobecký zámek neobydlen a nějaký čas dokonce sloužil jako sklad obilí. Teprve ve třicátých letech 19. století jeho interiéry znovu ožívají. Tehdejší majitel kníže Karel Eugen Lamberk se s rodinou do Žihobec stěhuje. Jeho syn Gustav Joachim zde také pobývá a buduje v okolí rozsáhlý park a zimní zahradu. Dnes je v části zámku základní škola, v druhé části můžete navštívit Muzeum Lamberská stezka.

Na našem zámku sídlí také vrápenci malí, více se dočtete zde: http://napude.sousednetopyr.cz/

Kostel Proměnění Páně

Novorománský kostel Proměnění Páně byl vystavěn v letech 1872-76 na místě zaniklého gotického kostelíka. Je dominantou obce a v prostředí podhorské obce překvapuje svými rozměry. Návrh stavby vypracoval táborský inženýr Jirges, realizoval ho volyňský stavitel Matěj Turek. První mše v novém kostele se pak konala na sv. Štěpána v roce 1876. První výmalba kostela pochází z roku 1900.

V kostele je zavěšen zvon, který nechal ulít Václav Koc z Dobrše roku 1601 u Dionyse Schulthese a stojí zde původně dochované varhany z dílny sušického varhanáře Fischpery.

V roce 2010 byl kostel nákladem 18 milionů korun opraven a 20.11.2010 byl veřejnosti předán slavnostní bohoslužbou, kterou spolu s dalšími duchovními celebrovali diecézní biskup monsignore Jiří Paďour a generální vikář Adolf Pintíř, žihobecký rodák. V současné době je kostel zpřístupněn veřejnosti. Informace o bohoslužbách a o rekonstrukci kostela najdete na webových stránkách farnosti.

Pravidelné bohoslužby se konají v neděli od 11:00 hod a ve středu od 16:15 hod.

Naučná stezka Netopýřím parkem

Naučná stezka Netopýřím parkem je koncipována jako okružní procházka bývalým zámeckým parkem (délka cca 1 km) s několika zastaveními. Na celkem pěti panelech se dozvíte vše o historii Žihobec, žihobeckého zámku a šlechitckého rodu Lamberků, neodmyslitelně s tímto krajem spjatých. Prohlédnete si unikátní broukoviště, které představuje hmyzí biotop. Je zřízeno z kmenů stromů pokácených při revitalizaci parku Dřevo není mrtvé, žije v něm spousta živočichů, potrava pro netopýry. Další zastavení je u Lamberkova lože. kamenného lehátka, které se zde dochovalo ještě z dob knížete Gustava Joachima. Ten na něm trávil odpolední odpočinek. Po prozkoumání Lamberkova lehátka dojdete k nejvyššímu bodu celé trasy na krásnou vyhlídku do kraje. Poslední tabule Vás seznámí se životem netopýrů, kteří tu v hojném počtu žijí a proto i zdejší park a půda zámku byly prohlášeny evropsky chráněnou lokalitou.

Kulturní centrum Finska

Nové galerijní prostory v Žihobcích můžete od července 2014 navštívit ve zrekonstrouvaných místnostech bývalých prodejen textilu a masny prodejny Coop. Díky práci nadšenců pana Froulíka a Ari Seppälly vznikl v této oblasti zcela ojedinělý projekt prezentace finské kultury. V galerii najdete velkoformátové fotografie finské přírody a měst, akvarely Pekka Vehviläinena nebo umělecké předměty od finských umělců, které je možné i zakoupit.

Kulturní centrum Finska můžete navštívit s průvodcem z Muzea Lamberská stezka.

Lamberkovo lože

Kníže Gustav Joachim byl pánem v Žihobcích v letech 1831 – 1862. V Žihobcích část roku pobýval, místo si oblíbil a v kopci za zámkem založil park a v nejhezčím místě pak vyhlídkové lože s kamenným lehátkem. Lehátko můžete navštívit i Vy a v klidném prostředí parku si zde odpočinout. Pokud se chcete rozhlédnout do kraje na vrcholky Javorník (1065 m), Ždánov (1064 m) a Sedlo (902 m), pokračujte po cestě dál do kopce až k patníku, který kdysi označoval hranice panství. 

Divadlo

V obci celou řadu let působil Divadelní spolek Tyl, který byl ustanoven v roce 1901 a jeho předsedou se stal František Procházka. V roce 1919 obec zakoupila pro herce budovu bývalého zámeckého skleníku, přestavěla ji, a Žihobce se staly jednou z mála vesnic v Čechách, která měla budovu určenou výhradně divadlu. V roce 1971 byla při příležitosti 70. výročí uvedena Tylova hra Paličova dcera, která se stala i poslední odehranou hrou spolku. Za dobu své činnosti uvedli ochotníci 244 divadelních her od 121 autorů. O významu spolku a divadelní činnosti svědčí i fakt, že obec Žihobce má dnes ve svém znaku symbol divadla – divadelní masku.

Divadelní tradice byla obnovena, více na webových stránkách Žihobeckého divadla J. K. Tyla.

Galerie Netopýr

Záměrem výstavní činnosti galerie, umístěné v historickém šumavském stavení, je přiblížit návštěvníkům (na předním místě ze západočeského a jihočeského regionu) umělecká a řemeslná díla související s danou oblastí Šumavy. Galerie chce ukázat prostřednictvím svého programu výstav, jaká umění a řemesla zde v minulosti vzkvétala, anebo jak krajina a obyvatelé Pošumaví inspirují současné autory.

Další zajímavá místa

V obci Žihobce se nachází dva obchody a hostinec. Za parních letních dnů se můžete ochladit ve vodách koupaliště TJ Žihobce, kde najdete i sportovní areál s tenisovými dvorci a fotbalovým hřištěm. V zámeckém parku je k dispozici taneční parket, který příležitostně ožívá zábavami.

V obci začíná značená žlutá turistická stezka přes Strašín na Javorník a modrá turistická stezka přes Rozsedly a Kadešice do Sušice. Obcí rovněž prochází trasa Evropské poutní cesty Via nova.

Foto: Jan Kavale, Zuzana Jahnová, Veronika Kočí. Text Zuzana Jahnová dle materiálů prezentovaných na webových stránkách organizací, dle textu PhDr. Vladimíra Horpeniaka v časopise Vítaný host jaro 2011, Veronika Kočí.  Odkazy na fotografie jsou dostupné po najetí kurzoru na fotografii. Elektronická databáze byla aktualizována dne 12. února 2015.