Bukovník
Vzdálenost od Žihobec 3 km.
Za obcí (při příjezdu od Žihobec) po levé straně míjíme nový hřbitov, který byl založen v roce 1961, a po pravé straně sýpku. Místo, kde dnes stojí sýpka, bylo místem prapůvodního hřbitova nazývaného Krchůvek. Po původních pamětních dřevěných křížích dnes zde stojí tři železné kříže, zasazené v oblých kamenech. Kameny jsou podle pověsti už z období předkřesťanského. Podle pověsti se zde sloužily polní mše podobojí, což by svědčilo o přítomnosti husitů. Z tohoto hřbitova byly později pozůstatky zemřelých přeneseny do hřbitova u kostela.
Bukovník leží pod vrchem Blažnovem. Má se za to, že byla založena příslušníky slovanského kmene Zličanů a snad i Doudlebů, v místě, porostlém bukovým lesem – jak prozrazuje její název a patří mezi nejstarší osady v této krajině. Staré pomístní názvy přírodních dominant krajiny – Blažňov (665 m n. m.), Želenov (663 m n. m.) a dalších, jako Pálená Hora, Pokloniště, Hrozín a konečně i četné nálezy zlomků keramiky, lidově zvané popelnice (podle obsahu nádob s typickými slovanskými znaky) na vrchu Blažňově, svědčí o pozdním přetrvávání předkřesťanského pohanského kultu v životě osady. Snad proto není Bukovník jmenován v zachované písemné zprávě z r. 1040 mezi osadami, věnovanými knížetem Břetislavem Břevnovskému klášteru. Jejichž středem byly Nezamyslice, jako např. osady Živohybice (Žihobce), Domoraz a dalších 16 vesnic v širším okolí.
V Bukovníku zahneme kolem hostince vlevo a dostaneme se ke kostelu. Bukovnický kostel je zasvěcený sv. Václavu. Byl vybudován vladykou Dobczem (Dobiášem – Tobiášem) z Bukovníka, který je jmenován v listině Přemysla Otakara II. z r. 1251. Na kostele jsou patrné znaky románské architektury – portál s půlkruhovou východní absidou, klenutou valenou vazbou, a v jihozápadní části věže s podvojnými okénky. Za kostelem jsou úchvatné výhledy do krajiny.