Expozice v muzeu

Expozice v muzeu

V prvním patře zámku můžete vidět rekonstrukci zámeckého interiéru 19. století. Na zámku se bohužel žádný nábytek nedochoval, a tak je zde k vidění nábytek zapůjčený ze sbírek Uměleckoprůmyslového muzea v Praze, Západočeského muzea v Plzni, Muzea Šumavy v Kašperských Horách a Vlastivědného muzea Dr. Hostaše v Klatovech.

doby biedermeieru (1820-1835) pochází jídelní stůl a šest židlí s čalouněným sedákem. Typ této židle je analogický s biedermeierskými židlemi na Pražském hradě vyrobenými v 19. století pražskou firmou Feigl. Samostatně stojící prostorové zrcadlo zvané psyché vstoupilo do interiéru na začátku 19. století jako doplněk ložnice nebo dámského salonu. Dominantou expozice je osmiramenný závěsný lustr z bohatě řezaného, zlaceného dřeva.

Další skupina zařízení pochází z doby empíru (1800-1825), který biedermeieru bezprostředně předcházel. Vévodí mu kladívkový klavír značený Martin Kratochwill in Neuhaus. Martin Kratochvíl byl jedním z nejvýznamnějších výrobců hudebních nástrojů u nás v oné době. Rovněž vystavený květinový stůl je velmi exkluzívní a poměrně neobvyklý, navrhl jej Josef Danhauser, akademický malíř a výrobce biedermeierského nábytku ve Vídni. Předchůdcem empíru byl klasicismus (1770-1800) ve výběru reprezentovaný komodou, toaletním stolkem a skříňovými hodinami.

Autorem expozice je Mgr. Luboš Smolík.

Při vstupu do dalšího sálu se dozvíme více o samotné historii Žihobec a okolních obcí. Historie kraje je úzce spjatá s historiií rodiny Lamberků. Lamberkové byli starý rakouský, korutansko-kraňský rod, který lze sledovat už od počátku 13. století. Některé statky v jihozápadních Čechách, mezi nimi Rábí, Žichovice a Žihobce, zakoupil několik let před svou smrtí pasovský biskup, kardinál a diplomat Johann Filip z Lambergu (1651-1712). Z Lamberků je dodnes nejznámější Gustav Joachim (1812-1862), který žil na svých pošumavských statcích a přátelil se se šumavským spisovatelem Adalbertem Stifterem. Jeho pohnutý osud je dodnes v živé paměti místních obyvatel.

Autorem textů je PhDr. Vladimír Horpeniak, fotografie a grafické zpracování jsou dílem Jana Kavaleho.

Expozice věnovaná přírodě je zaměřena především na vrápence malého (Rhinolophus hipposideros), jelikož půda místního zámku je místem letní kolonie tohoto vzácného druhu a byla vyhlášena evropsky významnou lokalitou.