Obec Žihobce
Obec
ŽIHOBCE

Via Nova

  • Poutní cesty jsou v dnes znovuobjevovány a opětovně prožívány. Evropská poutní cesta Via Nova nabízí v rozličných variantách 280 km cesty v oblasti Dolního Bavorska, Salzburských jezer a Horního Rakouska, její aktuálně prováděné rozšíření do Čech s možností dosažení přirozeného poutního cíle Svaté Hory u Příbrami přináší této poutní trase novou kvalitu a nám všem příležitost k prožitku pouti u nás i u našich sousedů.
  • Poutnictví, staletá tradice pěšího putování k náboženským a duchovním místům, nabízí s poutní cestou Via Nova nový rozměr. Poutní stezka Via nova je záměrně koncipována poněkud „šířeji a moderněji" bez nutnosti dojít k fyzickému cíli cesty. Upřednostněna je zde vlastní podstata putování spojující Via Novu s mnoha jinými poutními cestami – „Už sama cesta je cíl". Jde o chůzi samotnou a činnost jako takovou, o rozvoj z náboženského i spirituálního hlediska, hledání sama sebe a poznání odpovědnosti lidského bytí.
  • Žihobcemi prochází trasa Evropské poutní cesty Via nova, větev Kašperskohorská cesta.

mapa

  • Poutní cesta prochází od Strašína přes Žihobce (kostel Proměnění Páně), Rozsedly (kaple sv. Antonína na vrchu Hůrka) a Šimanov (kaple sv. Jana) do Albrechtic. V Muzeu Lamberská stezka je k dispozici poutnické razítko.  

Logo Via nova

  • Cílem symbolu Evropské poutní cesty bylo, aby na jedné straně byl jasně rozpoznatelný alogo na druhé straně, aby se v něm obrážela hlavní myšlenka, popř. filozofie celé cesty.
  • Evropská poutní cesta nemá jeden určitý cíl, ale je možno putovat po jednotlivých částech cesty samostatně. Jde o chůzi samotnou a činnost jako takovou, rozvoj z duchovního i spirituálního hlediska, nalezení sama sebe a poznání odpovědnosti lidského bytí.
  • Logo je založené na dvou přístupech:
  • Rozpoznáváme člověka hledícího vzhůru a vztahujícího ruce, aby jimi objal svět. Vidí se v jednotě s přírodou a světem. Při tomto objetí člověk ale také utváří spojení s oním božským, spirituelním, transcendentním. Spojení není omezeno jen na křesťanskou víru, chce oslovit i lidi s jiným vyznáním, ale i další, jež žijí zdánlivě bez víry. Člověk zde není chápán jen jako pozemská bytost, ale také duševní stvoření. Objetí představuje jednotu, jež má člověka ochraňovat a zároveň navozuje evropskou myšlenku o propojení kultur.
  • Druhý přístup rozpoznává v logu úseky celé cesty, a to jak ze skutečného tak duchovního pohledu. Malý kruh má naznačit cestu dovnitř – duševní život, nalezení cesty k sobě sama. Velký kruh, jenž je na dvou místech navenek otevřený, představuje směr ven, spojení člověka s přírodou a společností.

 

Trasa Via Nova

  • Milí poutníci, cesta na Svatou Horu je dlouhá. Přijde na to, jak si oněch 158, resp. 167 km české části poutní trasy Via Nova sami poskládáte z dále předložené nabídky. Nicméně její průběh malebnou českou krajinou vám přinese mnoho podnětů i prostoru k rozjímání o věcech, nad nimiž často v denním shonu čas nějak nenacházíme.dobrá voda
  • Poutní cesta je vedena převážně po turistických trasách již proznačených Klubem českých turistů. Pásové značení využívající červenou, modrou, zelenou a žlutou barvu vás spolehlivě dovede k cíli vaší pouti, navíc orientace bude podpořena informacemi v důležitých místech a též logem stezky.
  • Trasu poutní cesty jsme pro přehlednost rozdělili do třech částí. Mapa stezky zde.
  • První část stezky, od hraničního přechodu Kvilda–Finsterau na Bučině do Sušice vás provede převážně lesnatými partiemi nejvyšší Šumavy a přivede do Sušice. Průchod atraktivními horskými partiemi Šumavy je nabízen ve dvou variantách.
  • „Hartmanickou cestou" do Sušice vystoupáme od hranice vzhůru okolo Černé hory do nejvyššího bodu celé poutní cesty a poté sejdeme do Modravy. Atraktivní naučnou stezkou projdeme Povydřím na Čeňkovu Pilu a dále do Rejštejna. Překročením Otavy do Klášterského Mlýna nás ještě jednou čeká cesta vzhůru, přes oba Radkovy, Velký a Malý Babylon. Zde se Via Nova připojí k jiné poutní cestě – Vintířově stezce. Společně nás přes Dobrou Vodu, místo s kostelem s jedinečným skleněným oltářem a křížovou cestou, přivedou do Hartmanic. Z Hartmanic se vrátíme do údolí Otavy a řeka nás dovede až do Sušice, města pod několikerou svatou ochranou: svatováclavskou, mariánskou i andělskou. Poutní barokní kaple Anděla Strážce nad městem je prvním zmenšeným předobrazem dosud ještě velice vzdálené Svaté Hory.
     
  • „Kašperskohorská cesta" do Sušice je krajinářsky neméně pozoruhodnou, trochu otevřenější variantou.kostel
  • Přes Prameny Vltavy dorazíme do Kvildy a odtud do Horské Kvildy. Cesta plná atraktivních výhledů, kopírující historickou Zlatou stezku, nás přes Zhůří, Flusárnu a Kozí Hřbety přivede do Kašperských Hor. Další výhledy jako odměnu za strmé stoupání nabídne hrad Kašperk. Na naší cestě na Svatou Horu není možné vynechat jiné poutní místo – Strašín, a proto přes Nezdice kroky poutníka zamíří právě k tamnímu poutnímu kostelu Narození Panny Marie. Cestou ze Žihobec se naposledy vyšplháme na jeden ze šumavských kopců – staré keltské hradiště Sedlo a poté nás již cesta zavede dolů do Sušice.
     
  • Druhá část poutní cesty „Z šumavského podhůří do kraje blat a rybníků" sleduje řeku Otavu na její pouti ze Sušice přes Horažďovice do Blatné. Alternativu jsme pro vás nepřipravili, nikoliv snad z důvodu nedostatku zajímavých míst podél cesty. Právě naopak. V detailním popisu trasy poutní cesty bude naznačena možnost odbočení k dalším mnoha zajímavých místům (hrad Rabí) a záleží jen na poutníku, zda toto pozvání přijme. Na rozdíl od první kostelčásti cesty, kde vůdčí roli hrála příroda ve své přirozené síle, druhá část stále více nabízí krajinu jako takovou, utvářenou a snad i obohacenou trvalou přítomností člověka – hospodáře. A tak se jako film před poutníkem odvíjí historie zapsaná v krajině. Monumentální kostely a zámky (Horažďovice, Blatná, Chanovice) střídají kostelíky a malé udržované kapličky snad ve všech sídlech na trase poutní cesty, vše v přirozené jednotě s drobnými sakrálními stavbami božích muk a křížků ve volné krajině. Ani kolektivizace, v krajině mnohde patrná, nedokázala ve větší míře zničit krajinný ráz. Svoji pozitivní roli sehrály i rybníky, jichž směrem k Blatné stále přibývá.
     
  • Třetí část poutní cesty nemohla než zareagovat na existenci dvou tradičních vedlejších center v blízkosti dnes dominantní Příbrami – Rožmitálu pod Třemšínem a Březnice. Cesta z Blatné do Bělčic, resp. blízkého Záhrobí je společná oběma variantám poutní cesty.kostel
  • Jako vykřičník s mnoha otazníky zapůsobí setkání s monumentální stavbou kostela sv. Jana Křtitele v maličkých Paštikách, postavenou věhlasným stavitelem Kiliánem Ignácem Dienzenhoferem. Člověk se nemůže nezeptat: Proč právě zde? Následné putování přes Chobot a Černívsko do Bělčic patří svým bezprostředním kontaktem s okolní kulturní krajinou k jedné z nejpříjemnějších částí poutní cesty.
     
  • „Třemšínská cesta", coby jedna ze dvou nabízených alternativ dosažení Svaté Hory, nabízí po setkání s již zmiňovanou Vintířovou stezkou na Hartmanicku další kratší prožitek pouti po jedné ze svatojakubských cest směřujících ke hrobu sv. Jakuba ve španělském kostelSantiagu de Compostella. My však půjdeme v opačném směru na Svatou Horu a přes Leletice a Hvožďany (v blízkosti nich taktéž bývávalo mariánské poutní místečko!) vystoupáme na bájemi opředený Třemšín. Lesními cestami stejnojmenného přírodního parku dorazíme přes Hutě pod Třemšínem do Rožmitálu pod Třemšínem. Z města, spojeného s osobností Jana Jakuba Ryby, autora České mše vánoční, pokračuje naše putování do Vysoké u Příbramě. Ani nedočkavost, pramenící z již tak blízké Svaté Hory, by nám neměla zabránit v návštěvě míst spojených s působením skladatele Antonína Dvořáka. Názvy míst jako Havírna nebo Vysoká Pec, jimiž budete následně procházet, jsou všudypřítomnou připomínkou hornické minulosti kraje. Ale to je již na dohled Svatá Hora, historické poutní místo, cíl i naší poutní cesty. Navštívení areálu poutního místa a prožitek setkání s milostnou soškou Panny Marie Svatohorské v ústřední svatyni je natolik silný, že všechny případné útrapy z vykonané pouti budou rychle zapomenuty.
     
  • V našem popisu nesmíme zapomenout na „Březnickou cestu", profilově méně náročnější a krajinářsky otevřenější alternativu poutní cesty na Svatou Horu. Přes vesničky Koupě a Hudčice dorazíme do Březnice. Zámek je nejenom dominantní atraktivitou kraje, ale poutník v jeho zahradách nalezne dostatek prostoru pro odpočinek a relaxaci před další cestou. Lokšany, stará židovská čtvrť, připomene náboženskou otevřenost poutní cesty Via Nova.
  • Přinejmenším ještě jedno místo na cestě z Březnice na Svatou Horu stojí za zastavení, resp. kratičké odbočení. Je to památník Vojna. Setkání s hrůzami válečných a zejména Svatá horapoválečných let je jedním z témat, o nichž za to stojí poutníku přemýšlet. Pod Vojnou se „Březnická cesta" setkává s „Třemšínskou" cestou. Odtud již vede výše popsaný závěr cesty na Svatou Horu.
  • Převzato z oficiálního webu Via Nova (http://www.poutnicesta-vianova.cz/), upraveno.

Turista

Informace od nás

Smart info

Dostávejte informace z našeho webu prostřednictvím SMS a e-mailů

Více o službě

Chci se zaregistrovat

Mobilní aplikace

Sledujte informace z našeho webu v mobilní aplikaci – V OBRAZE.

Svoz odpadu

Říjen 2024
Po Út St Čt So Ne
30 1 2 3
4
5
6
7 8 9
10
11 12 13
14 15 16 17
18
19
20
21 22 23
24
25 26 27
28 29 30 31
1
2
3
Kalendář svozu odpadu

Kalendář akcí

Po Út St Čt So Ne
31 1 2 3

Aktuální počasí

dnes, sobota 5. 10. 2024
slabý déšť 8 °C 7 °C
neděle 6. 10. polojasno 13/6 °C
pondělí 7. 10. zataženo 18/6 °C
úterý 8. 10. slabý déšť 16/8 °C
  • Počet obyvatel
    Počet obyvatel
  • Zámek
    Zámek
  • Stella Polaris
    Stella Polaris
  • Proměnění páně
    Proměnění páně
  • Divadlo
    Divadlo
  • Vrápenec malý
    Vrápenec malý