Žihobce

Vítejte v Žihobcích! Vydejte se s námi na procházku po naší malebné vesnici.

Zámek

• Žihobecký zámek byl postaven v 17. století ve stylu renesance rodem Koců z Dobrše. Až do roku 1688 byl neobydlen. Teprve v tomto roce se sem tehdejší pán panství Ferdinand Isellin rozhodl přestěhovat a přestavěl jej na barokní zámek.
• Zámek je raně barokní obdélná jednopatrová budova se zvýšeným přízemím a mírně vystupujícími rizality po stranách. Je nápadný členěním svých fasád a rozměrným nápisem na kamenné desce z roku 1688 a znakem lilie, který připomíná právě pána Ferdinanda Isellina, který jej nechal přestavět. Uvnitř zámku se dochovala řada původních valených kleneb, které místy ve vrcholech doplňují štuková zrcadla.
• Roku 1710 se zámek stává majetkem Lamberků a součástí fideikomosního panství. Dlouhou dobu byl žihobecký zámek neobydlen a nějaký čas dokonce sloužil jako sklad obilí. Teprve ve třicátých letech 19. století jeho interiéry znovu ožívají. Tehdejší majitel kníže Karel Eugen Lamberk se s rodinou do Žihobec stěhuje. Jeho syn Gustav Joachim zde také pobývá a buduje v okolí rozsáhlý park a zimní zahradu. Dnes je v části zámku základní škola, v druhé části můžete navštívit Muzeum Lamberská stezka.
• Na našem zámku sídlí také vrápenci malí, více se dočtete zde: http://napude.sousednetopyr.cz/

Kostel Proměnění Páně

• Novorománský kostel Proměnění Páně byl vystavěn v letech 1872-76 na místě zaniklého gotického kostelíka. Je dominantou obce a v prostředí podhorské obce překvapuje svými rozměry. Návrh stavby vypracoval táborský inženýr Jirges, realizoval ho volyňský stavitel Matěj Turek. První mše v novém kostele se pak konala na sv. Štěpána v roce 1876. První výmalba kostela pochází z roku 1900.
• V kostele je zavěšen zvon, který nechal ulít Václav Koc z Dobrše roku 1601 u Dionyse Schulthese a stojí zde původně dochované varhany z dílny sušického varhanáře Fischpery.
• V roce 2010 byl kostel nákladem 18 milionů korun opraven a 20.11.2010 byl veřejnosti předán slavnostní bohoslužbou, kterou spolu s dalšími duchovními celebrovali diecézní biskup monsignore Jiří Paďour a generální vikář Adolf Pintíř, žihobecký rodák. V současné době je kostel zpřístupněn veřejnosti. Informace o bohoslužbách a o rekonstrukci kostela najdete na webových stránkách farnosti.
• Pravidelné bohoslužby se konají v neděli od 11:00 hod a ve středu od 16:15 hod. 

Naučná stezka Netopýřím parkem

• Naučná stezka Netopýřím parkem je koncipována jako okružní procházka bývalým zámeckým parkem (délka cca 1 km) s několika zastaveními. Na celkem pěti panelech se dozvíte vše o historii Žihobec, žihobeckého zámku a šlechitckého rodu Lamberků, neodmyslitelně s tímto krajem spjatých. Prohlédnete si unikátní broukoviště, které představuje hmyzí biotop. Je zřízeno z kmenů stromů pokácených při revitalizaci parku Dřevo není mrtvé, žije v něm spousta živočichů, potrava pro netopýry. Další zastavení je u Lamberkova lože. kamenného lehátka, které se zde dochovalo ještě z dob knížete Gustava Joachima. Ten na něm trávil odpolední odpočinek. Po prozkoumání Lamberkova lehátka dojdete k nejvyššímu bodu celé trasy na krásnou vyhlídku do kraje. Poslední tabule Vás seznámí se životem netopýrů, kteří tu v hojném počtu žijí a proto i zdejší park a půda zámku byly prohlášeny evropsky chráněnou lokalitou.

Kulturní centrum Finska

• Nové galerijní prostory v Žihobcích můžete od července 2014 navštívit ve zrekonstrouvaných místnostech bývalých prodejen textilu a masny prodejny Coop. Díky práci nadšenců pana Froulíka a Ari Seppälly vznikl v této oblasti zcela ojedinělý projekt prezentace finské kultury. V galerii najdete velkoformátové fotografie finské přírody a měst, akvarely Pekka Vehviläinena nebo umělecké předměty od finských umělců, které je možné i zakoupit.
• Kulturní centrum Finska můžete navštívit s průvodcem z Muzea Lamberská stezka.

Lamberkovo lože

• Kníže Gustav Joachim byl pánem v Žihobcích v letech 1831 – 1862. V Žihobcích část roku pobýval, místo si oblíbil a v kopci za zámkem založil park a v nejhezčím místě pak vyhlídkové lože s kamenným lehátkem. Lehátko můžete navštívit i Vy a v klidném prostředí parku si zde odpočinout. Pokud se chcete rozhlédnout do kraje na vrcholky Javorník (1065 m), Ždánov (1064 m) a Sedlo (902 m), pokračujte po cestě dál do kopce až k patníku, který kdysi označoval hranice panství. 

Divadlo

• V obci celou řadu let působil Divadelní spolek Tyl, který byl ustanoven v roce 1901 a jeho předsedou se stal František Procházka. V roce 1919 obec zakoupila pro herce budovu bývalého zámeckého skleníku, přestavěla ji, a Žihobce se staly jednou z mála vesnic v Čechách, která měla budovu určenou výhradně divadlu. V roce 1971 byla při příležitosti 70. výročí uvedena Tylova hra Paličova dcera, která se stala i poslední odehranou hrou spolku. Za dobu své činnosti uvedli ochotníci 244 divadelních her od 121 autorů. O významu spolku a divadelní činnosti svědčí i fakt, že obec Žihobce má dnes ve svém znaku symbol divadla – divadelní masku.
• Divadelní tradice byla obnovena, více na webových stránkách Žihobeckého divadla J. K. Tyla.

Galerie Netopýr

• Záměrem výstavní činnosti galerie, umístěné v historickém šumavském stavení, je přiblížit návštěvníkům (na předním místě ze západočeského a jihočeského regionu) umělecká a řemeslná díla související s danou oblastí Šumavy. Galerie chce ukázat prostřednictvím svého programu výstav, jaká umění a řemesla zde v minulosti vzkvétala, anebo jak krajina a obyvatelé Pošumaví inspirují současné autory.

Další zajímavá místa

• V obci Žihobce se nachází dva obchody a hostinec. Za parních letních dnů se můžete ochladit ve vodách koupaliště TJ Žihobce, kde najdete i sportovní areál s tenisovými dvorci a fotbalovým hřištěm. V zámeckém parku je k dispozici taneční parket, který příležitostně ožívá zábavami.
• V obci začíná značená žlutá turistická stezka přes Strašín na Javorník a modrá turistická stezka přes Rozsedly a Kadešice do Sušice. Obcí rovněž prochází trasa Evropské poutní cesty Via nova.

• Foto: Jan Kavale, Zuzana Jahnová, Veronika Kočí. Text Zuzana Jahnová dle materiálů prezentovaných na webových stránkách organizací, dle textu PhDr. Vladimíra Horpeniaka v časopise Vítaný host jaro 2011, Veronika Kočí.  Odkazy na fotografie jsou dostupné po najetí kurzoru na fotografii. Elektronická databáze byla aktualizována dne 12. února 2015.