Maličká osada o 9 číslech popisných včetně bývalého panského dvora nikdy nebyla samostatnou obcí.
Nejstarší anály ji ozačují jako součást obce Bílenice. V písemnosti z roku 1548 však je Bešetín uváděn jako součást "zboží" dražovického. Tehdy jej Břetislav Švihovský spolu s Dražovicemi prodává Janu Šťastnému z Říčan. Jméno tohoto pána, příslušníka v té době významného českého šlechtického roku, se objevuje v souvislosti s jinými vesnicemi dnešního žihobeckého správního území a také s některými místy jeho okolí. Poznamenejme tedy o něm, že jeho život skončil v roce 1556 tím, že pan Jan utonul. Zdali dobrovolně či nešťastnou náhodou, není nikde psáno. Zřejmě tou nešťastnou náhodou, neboť nešťasný Šťastný byl prý pohřben v bukovnickém kostele.
Další informace o majetku Jana Šťastného jsou dosti chaotické. Některé prameny uvádějí, že po Janově smrti jmění převzal jeho syn, rovněž Jan. Jiné uvádějí, že Dražovice i s Bešetínem a dalšími vesnicemi Jan Šťastný prodal. Zdali Jan-otec nebo Jan-syn se neuvádí a do třetice v rodopise rodiny manželky Jana Šťastného stojí, že tato vdova se znovu vdala a "nezůstavila žádných dítek".
Bešetín v následujících dobách prošel majetnictvím řady dalších šlechticů až se roku 1668 stal opět spolu s Dražovicemi částí panství žichovického. Poplužním dvorem tohoto panství byl pak až do roku 1934. Stejně jako statky tohoto panství Damětice, Frymburk a Žichovice totiž nebyl dotčen poválečnou pozemkovou reformou a zůstal v majetku příslušníků rodu Lamberků.
Od druhé poloviny 19. století však byl majiteli pronajímán. V roce 1934 správa žichovického nikoliv už panství, nýbrž velkostatku, bešetínský dvůj prodala. Jeho majitelem se stal František Kožla, rodák z Kozlova a dosud majitel statku v Beňovech u Klatov. Protože však smlouva mezi správou velkostatku jako prodávajícím a dosavadním nájemcem bešetínského dvora Bohumilem Hozmanem měla platnost až do roku 1939, nový bešetínský statkář Kožla se hospodaření ujal až v tomto roce. Za necelé tři roky však tehdejší německé okupační orgány uznaly jeho hospodření za málo prospěšné Velkoněmecké říši a na statek uvalily tzv. nucenou správu. Hospodářství statku řídil okupanty dosazený a nim loajální správce. Statkář Kožla se svojí manželkou a dvěma syny byli na svém statku dělníky. Po osvobození v roce 1945 Kožla, teď už Jan Kožla syn, začínal znovu. Opět ne nadlouho. V roce 1948 byl jeho bešetínský dvůr znárodněn. Opět se majitelé stali na svém dělníky. Statek Bešetín se stal farmou statku Damětice, součástí Státního statku Hartmanice. Později byly pole i budovy dvora Státním statkem Hartmanice předány Jednotnému zemědělskému družstvu Žihobce. Současně se vesnička Bešetín po několikasetleté příslušnosti k Dražovicům stala osadou obce Žihobce. Počátkem devadesátých let minulého století byl bešetínský majetek restitucí vrácen tehdy poslednímku žijícímu potomku rodiny Kožlů, paní Habrové. Ta statek pronajala žihobeckému hospodáři - p. Josefu Veselému.
Bešetín - historie 1
Datum vložení:22. 9. 2020 10:52 Datum poslední aktualizace:22. 9. 2020 10:53
