Šimanov - historie

Informacemi, s jejich pomocí by bylo možno souvisle popsat historii této vesničky, archivy neoplývají.

První známou písemnou zmínkou o její existenci je záznam z roku 1305 o poplatcích, které její obyvtelé odváděli premonstrátskému klášteru ve Windberku. Zápis je veden v urbáři tohoto kláštera. Je tedy více než pravděpodobné, že Šimanov patřil mezi skupinu vesnic jižně od Sušice, které byly králem Vladislavem windsberskému klášteru věnovány a tvořily jeho pošumavský újezd, jeho centrem byl Albrechtec, dnešní Albrechtice. Jak dlouho byl Šimanov "pod premontrátskou berlou" není přezně známo. Je pravděpodobné, že se stal součástí majetku pánů, jimž patřil sousední Strádal.
Spolu se Strádalem byl pak zřejmě v roce 1700 prodán majitelce žihobeckého panství baronce Františce z Lannau. Pravděpodobnější však je, že se součástí žihobeckého panství stal ještě dříve.
V rozsudku z roku 1623, kterým je pro svoji účast ve stavovském povstání proti Habsburkům tehdejší žihobecký pán Jaroslav Pinta Bukovanský zbavován svého majetku, je uvedena část vsi Šimanov. Se Žihobcemi a dalšími pošumavkými vesnicemi, pak sdílí osud poddanské vesnice žichovického panství.
Šimanovští prosluli výrobou košíků a nůší. Své výrobky nosili na trhy všech měst a městeček horního Pootaví. "Neplač, má milá, nejsi tu sama, jsou tu nůškaři ze Šimanova" - zpívalo se v parafrázované plavecké písni.